A pak jsou i tací, co si řeknou: Ta původní šablona má něco do sebe, ale úplně mi nesedí, já to trochu zminimalizuju. Prostě žádné serepetičky, protože minimalismus přece frčí, ne?
Frčí, jenže…
Zde je výsledek příliš mdlý.
Barvy? Působí nijaké, černá a bílá z původního návrhu zde pozbyly původní šmrnc i smysl. Fonty? Nezajímavé, s Arialem to vážně nevytrhnete. Kompozice přímo vražedná! Nudná, jenže navíc hotový mišmaš aneb každý pes jiná ves. Vizuálně to nefunguje, nic netáhne oči, nic neláká číst dál.
Díky nejednotnosti rámečkům a obrázků působí dojem nesourodě, zároveň ve stylu „jen aby to bylo“.
Texty nemají drive, vizuál žádnou jiskru. Místo čistoty přichází prázdnota. Místo elegance – fádnost.
Minimalismus neznamená odfláknutost.
Dobrý minimalistický design je promyšlený do posledního písmenka. Tohle je víceméně snaha „vytvořit originální post, ale ať už to mám z krku.”
Závěr:
Když si vyberete jakoukoli šablonu jako základ, nezapomeňte, že musí mít osobitost. Ať už ji stavíte na kontrastu, barvách, stylu nebo sdělení, něco z toho tam musí být. Jinak jde o mrtvou grafiku, kterou lidé přehlédnou.